Staročeské vánoce
Čas se žene neúprosnou rychlostí a už tu máme zase prosinec a s tím i spjaty vánoční svátky a tradice. Naše školka se 11. prosince zúčastnila projektového dne Staročeské Vánoce, který byl hrazen z projektu OP JAK.
Přesunuli jsme se o 200 let zpátky a zavzpomínali jsme na zvyky a tradice našich předků. Byla to jak pohádka. Lidé bydleli v dřevěných chaloupkách. Po vsi chodíval ponocný a troubil na svou trubku. Paní mámy se staraly o celé stavení a připravovaly se na největší svátek roku.
V té době už vznikl i adventní věnec, který neměl čtyři svíčky, jak ho známe my v dnešní době. Ale měl čtyři svíčky červené, které značily neděle, a devatenáct svíček bílých. Děti tak mohly lépe odpočítávat, kolik dní zbývá do Štědrého dne.
V adventu jsme zavzpomínali na Barborky a na Lucky. Barborky byly bílé nevěsty, které nosily košík. Dohlížely, zda děti dodržují půst. Lucky byly bílé postavy, které měly dlouhé zobáky, chodívaly od domu k domu a kontrovaly pomocí peříčka, zda mají paní mámy doma uklízeno a čisto.
A jak už to, tak bývá, najednou je tady Štědrý den. Naši předkové vykopávali malinké stromečky, které sázeli do nádob a zdobili je slaměnými ozdobami, mašlemi či ovocem. O takový stromeček se nám postaraly naše děti, který v dobových kostýmech nazdobily. Kolem stolu byl řetěz, aby naše školková rodina zůstala po celý rok pohromadě. Pod stolem nechyběla ani sekera, která pomáhala od toho, aby nás nebolely nohy třeba na vycházce.
Vyzkoušeli jsme si házením střevícem či bačkorami, vybírání polínka, hledali jsme v jablíčku hvězdičku, pouštěli lodičky a samozřejmě nechybělo také jmelí. A v neposlední řadě nechyběl vánoční příběh o narození Ježíška.
Štědrý den je plný čar a kouzel. Pojďme se společně zastavit, zavzpomínat a vnímat magii Štědrého dne i vánočních svátků.
